• multimédií,
• příběhů,
• obsahu, který vytváří samotní uživatelé,
• zapojení sociálních sítí,
• netradiční navigace.

Připraveny jsou příklady z praxe. Dvouhodinový workshop je zdarma. Neváhejte s registrací. Počet míst je omezen na 18. Začneme kolem 17. hodiny.

Datum konání: 24. 11. 2011

Místo konání:

Konferenční centrum GreenPoint, s. r. o.

Dvouletky 529/ 42

100 00 Praha 10

GPS: 50°4’33.202″N, 14°30’24.302″E

Web: www.kc-greenpoint.cz

Registrace je již uzavřena. V lednu 2012 plánuji další workshop.

Pokud chcete podpořit tento blog, zkuste e-mailingový nástroj MailChimp.com. Rozesílání newsletterů do velikosti databáze 2000 adres máte navždy zdarma.

Samozřejmě jsem se z toho chtěl nějakým způsobem vyvléknout. Daňový poradce mi ovšem po několika dnech studia zákona sdělil, že by to šlo, kdybych práci realizoval pro českou pobočku dané firmy. V mém případě to tak bohužel nebylo.

Jak tedy postupovat, pokud se dostanete do stejného problému jako já:

1.    Zaregistrujte se na svém Finančním úřadě a registraci proveďte k datu, kdy jste vystavili první fakturu do zahraničí.

2.    Pokud nemáte elektronický podpis ani datovou schránku, domluvte se s daňovým poradcem nebo účetním, aby to za vás zařídil. K tomu mu budete muset podepsat plnou moc a předat ji v podatelně. Následně pak může daný subjekt poslat hlášení a podat daňové přiznání elektronicky za vás. Od orazítkované plné moci si nechte v podatelně vyhotovit kopii. Pokud jste v časové tísni, stačí podpis pouze od vás.

3.    Osvědčení o registraci plátce DPH si nechte vystavit ihned. Firmy, se kterými spolupracujete, budou tento dokument chtít vidět. Stačí ho poslat oskenovaný.

4.    Vystavte klientům dodatečný opravný daňový doklad na všechny faktury, které jste od první faktury do EU vystavili. Opravnou fakturu vystavte tak, že uvedete původní částku s minusem a stejnou částku plus 20 % DPH. Do údajů doporučuji dopsat:

OPRAVNÝ DAŇOVÝ DOKLAD.
V souladu s paragrafem 50 zákona, o dani z přidané hodnoty, Vám vystavuji opravný daňový doklad k následujícím fakturám:
č. 000000001 vystavené dne 1. 1. 2010
č. 000000002 vystavené dne 1. 2. 2010
Pozn.: Opravný daňový doklad nevystavujte pro Slovensko, kde DPH platí příjemce služby. Pouze fakturu opravte a dopište do ní, že DPH odvádí odběratel ve své zemi.

5.    Nechte si od daňového specialisty připravit přiznání DPH a souhrnné hlášení. Vypočtenou částku pak neprodleně uhraďte ze svého (ano, trauma).
6.    Začněte se modlit, aby vám klienti dodatečné DPH uhradili a aby na vás ještě nepřišla kontrola z Finančního úřadu (může se ovšem stát). Optimistické je, že klienti, kteří jsou plátci DPH, dostanou peníze od státu zpět. Je ovšem otázka, jestli vám je uhradí. Pokud chcete zvýšit svoji šanci na úhradu DPH od klientů, pošlete jim faktury poštou s „dodejkou“, předem se s nimi domluvte a napište jim úvodní dopis.

Pokud stále váháte, zda se přiznat, či nikoli, jsou zde argumenty.

1)    Přiznám se: Uhradím DPH ze svého a můžu dostat penále z neuhrazeného DPH. Za půl roku to může dělat cca 8 % z dané částky.
2)    Nepřiznám se a přijdou na to sami:  Uhradím DPH, plus penále, plus pokuty 20 % ze všech faktur (údajně). Děsivé je, že na vás mohou přijít třeba i po 4 letech.

BTW. Připravte se na to, že ani úředníci nemají jasno ve výkladu daného zákona. To ovšem neznamená, že vám to jednou pěkně nespočítají.

Pěkné Vánoce přeji.

Stává se to často – napíše klient, že by chtěl stávající databázi e-mailových adres čítající řádově tisíce kontaktů rozšířit o cca 60 000 adres. V té chvíli vždy zbystřím a začnu se ptát, protože takový nárůst je vždy podezřelý.

• Na co, že se to klientů zeptám?
• Zda jsou e-mailové adresy, které mi poslali, v režimu opt-in.
• Zda mohou prokázat, že se adresát skutečně registroval k odběru novinek (písemně nebo elektronicky).
• Jak staré jsou dodané e-mailové adresy.
• Zda mluvili se svým právním oddělením.

Odpověď, kterou často dostávám, bývá neradostná a já se můžu jen těšit z toho, že jsem klientům ušetřil pořádný průšvih a možná i pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Klienti mi totiž bezelstně napíšou, že kontakty, které mi dodali, získali na žádost svého vedení z veřejně dostupných zdrojů. Většinou se jedná o databáze živnostníků a podnikatelů, ze kterých vyzobou potřebné kontakty. Někteří vysvětlení ještě doplní douškou, zda by tedy nebylo možné vyzobat pouze aktivní e-mailové adresy a na ty newsletter rozeslat. Nebylo.

Samozřejmě, že bych raději rozesílal newslettery na databázi čítající místo 5000 celých 60 000 kontaktů. Finančně je to zajímavé nejen pro mne, ale také pro klienta. Přece jen v desetkrát větší databázi se skrývá o poznání větší potenciál. Bohužel u databází, resp. seznamu
e-mailových adres, které jsou stažené z veřejně dostupných stránek, je jediný potenciál v tom, že vás navštíví dámy z Úřadu pro ochranu osobních údajů. A jako třešnička navrch bude, že vás zablokuje e-mail service provider.

Jak se tedy vyhnout takovým nemilým situacím?

• Nezadávejte e-mailing zaměstnancům, kteří problematice nerozumí.
• Hlídejte si, kdo má e-mailing ve firmě na starosti.
• Máte-li malou nebo žádnou databázi, nesnažte se o zoufalé a rychlé řešení.
• Nestahujte e-mailové kontakty z veřejně dostupných zdrojů.
• Nenakupujte prapodivné seznamy e-mailových adres (např. z warez fór).
• Neposílejte ani e-maily, které jste objevili kdesi na svých serverech a jsou několik let staré.
• Buďte trpěliví a e-mailové adresy sbírejte postupně od svých zákazníků, návštěvníků, fanoušků.

Psáno pro iDirekt.cz.

Podívejte se, jak jde v e-mailingu pracovat s obsahem, který vytváří uživatelé, jak vypadá vizuál s důrazem na image, jakým způsobem promovat videoobsah, proč sociální sítě potřebují e-mailingy a další zajímavosti. 

Vybrané značky:

REI, Horchow, Bare necessities, Chanel, Armani Exchange, Bodem, Prada, Shopbop, Barneys, Estéé Lauder, Clinique, Piperlime, Motorola, Neiman Marcus, Youworkforthem, Louis Vuitton.

Dokument Inspirace: e-mail marketing, design a content vybraných značek získáte zde.

Přiznejme si ovšem, že se podivné situace v našem oboru vyskytují s nepřekvapující pravidelností. Osobně mě nedávno hodně naštval tendr na jednu lokální značku piva. Představte si, že připravíte kampaň, dostanete se do finále, ale bohužel nezvítězíte.
Až potud je vše v pořádku.

Ovšem po nějakém čase se v ulicích objeví kampaň, která je layoutem, tonalitou, barvami 
a hlavně ideou neuvěřitelně podobná tomu, co jste prezentovali vy. Rozdíl je pouze v tom, že místo vašich headlinů je na vizuálu sdělení, které bylo původně v briefu.

Samozřejmě je možné, že se dvě agentury trefily, vytvořily dvě velmi podobné kampaně 
a zadavatel si vybral tu, která byla třeba levnější, nebo se mu líbilo, že na vizuálu se skví hezky pěkně opsané sdělení z briefu. Možné to samozřejmě je, stejně jako je možné, že nám na střechu našeho openspacu spadne šestkrát po sobě meteorit.

Celkově tedy máte pocit, že je něco špatně. Přemýšlíte, co s tím můžete udělat. Bavíte se 
s přáteli právníky, kteří vám bohužel oznámí, že prokazatelnost takového jednání je složitá. Nemůžete vlastně udělat nic, jen být naštvaný a třeba si postěžovat v Marketing & Media.

Proto mám pro lidi z agentur, kterým úplně nesedí taková ta česká zlodějnička, jednu špatnou zprávu. Pravděpodobně se s podobnými situacemi budeme setkávat nadále a budeme muset znovu a znovu předstírat ono zděšení v odborném tisku.

Pro zlodějíčky, kterým nevadí, jakým způsobem přišli k dobře platícímu klientovi, mám zase jednu dobrou zprávu. Můžete krást, jak je libo. Nikdo s vámi nic neudělá. Nic se neděje. 
A pokud budete mít pocit, že vám takové chování ničí karmu, pak stačí udělat nějakou pro bono kampaň. Třeba něco hezky obšlehnout pro nějakou dětskou nadaci.

Pěkný pracovní dne přeji

Psáno týdeník pro Marketing a Media.

Rozhodl jsem se totiž, že nechci další seminář, během kterého by si mohli hrát s notebooky, chatovat s přáteli nebo si vyřizovat e-maily. K jejich počátečnímu zděšení jsem po nich chtěl, aby vypnuli notebooky, vytáhli tužku a papír, rozdělili se do trojic, a dokonce začali přemýšlet. 

Samotný workshop byl totiž postavený na tom, že jsem studenty v první části nabriefoval, ukázal jim, jakým způsobem se dá „ptát” na věci v briefu a vysvětlil jim, že zadání není „nedotknutelné”. Právě naopak!

Ve druhé části jsem jim dal asi 20 minut na přípravu řešení briefu s tím, že jsem po nich chtěl myšlenku „jednou větou” a případné kreativní řešení zásilky. Musím říct, že v místnosti proběhla zajímavá a bouřlivá diskuze, kterou jsem naschvál po 15 minutách utnul (nikdo vám přece nikdy nedá tolik času, kolik sliboval). 

Zajímavé to bylo s nápady. Na části studentů bylo vidět, že přesně pochopili, co znamená IDEA. Jednoduchou větou vystihli, jak by chtěli daný produkt prodávat, proč by si ho lidé měli kupovat. Část studentů ovšem zadání nedokázala uchopit a tak trochu se ztráceli ve svých složitých řešeních formy, aniž by měli to podstatné – myšlenku. Přesně tak, jak to známe 
z praxe.

V poslední části jsem pak studentům ukázal řešení daného briefu, které si klient vybral pro realizaci, a vysvětlil jim, proč jsme se vydali právě touto cestou. 

V závěrečných minutách jsem se snažil vysvětlit všetečné dotazy, jak se člověk stane copywriterem, co pro to musí udělat a jak třeba textař trénuje (!). 
 
Za sebe musím říct, že mne samotného workshop bavil a určitě bych cestu do Zlína nebo na jinou univerzity doporučil i ostatním lidem z oboru. 

Závěrem pár postřehů, které mě během workshopu šly hlavou: 

- tužku a papír už skoro nikdo nepoužívá – bez notebooku dnes jen těžko dáme dohromady nějaký nápad,
- pochopit jednoduché zadání může být i pro vysokoškoláky problém,
- školy neučí studenty pokládat ty správné otázky,
- selský rozum bohužel není dán každému,
- setkání se studenty je velkou inspirací také pro mne,
- 15 minut brainstormování je až moc,
- Zlín nutně potřebuje nového Baťu.

Velké díky patří Martinovi Burdovi z našeho digitýmu za trpělivost při instalaci a počešťování údajně počeštěné šablony.

Poděkování rovněž patří vám, když jste to se mnou a mým blogem tak dlouho vydrželi. Přijde zas!

Vladislav Bureš – Madcow – přímo k věci