Jan Vzorek

Dneska ráno mě na ulici přepadla skupinka dětí s vtíravou otázkou, zda „nechci dřevěnou píšťalku“. Ani jsem nepřemýšlel o jakou charitu jde, dětem jsem rovnou řekl, že nic nechci. Po ránu dokážu být pěkně protivný.

Dost mě štve tenhle typ útoku na peněženky, ke kterému se používají houfy dětí s kasičkami. Nechápu proč většina charit nepřešla na platby přes DMS. Je to, jak řekl jeden náš přednášející, moderní forma odpustků. Příjemná, rychlá, snadná a často na účet firmy.

Pro organizátory systematických nájezdů na občany bych měl pár tipů, které jim přinesou víc peněz. Je v tom přeci dost z direct marketingu. Doporučuji se zamyslet na těmito body:

1.Do terénu posílejte děti štíhlé až hubené.

Lidé s vámi musí soucítit. Musí mít dojem, že děláte důležitou věc pro nejvíce potřebné.

2.Praktikujte geomarketing

Děti umístěte na strategická místa, kde se v určitou hodinu shromažďují lidé. Výborné jsou zastávky tramvají, trolejbusů, metro, vlaková nádraží. Všude tam, kde lidé čekají a nemohou snadno odejít. Popřemýšlejte na obchodními domy a pasážemi, protože přesně tam chtějí lidé utrácet.

3.Naučte děti správně mluvit

Na otázku „nechcete dřevěnou píšťalku“ vám každý řekne „ne“. Je to přirozená reakce. Dřevěná píšťalka sama o sobě nemá pro většinu lidí hodnotu. Kdo by ji chtěl? Připravte pro děti různé otázky, konstatování.

Pár mých tipů zdarma:

Přispěl byste na léčbu malých dětí?

Věnujte pár korun na lepší život našich malých kamarádů

Kolik podle vás stojí šťastné dětství?

Snad jsem vám, milé charity, pomohl. Přeji hodně úspěchu s dětskými komandy.