Je direct marketing propracovanou formou lhaní?
V posledních dnech jsem pracoval na studii s podivným názvem „Je reklama dohodnutou a povolenou lží?“. „Při honbě“ za informacemi jsem narazil na zajímavou knížku Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci (Vybíral Z., 2005).
Pokud se chcete dozvědět o tom, proč lidé rádi lžou, co je k tomu nutí a jak to poznáte, určitě si knihu přečtěte. Budoucím podvodníkům z našich řad se můžou hodit informace o tom, jakým způsobem probíhá výslech u slavné CIA.
V knize jsou i slabší místa. Nemohu souhlasit s tvrzením, že technika direct marketingu (personalizace) je v podstatě formou klamu, lži. Autora tvrdí, že adresát, který je potěšený, polichocený nebo zaskočený osobním dopisem, přestává být tolik ostražitý a je lépe „zpracovatelný“ zasílatelem.
Je pravda, že firma posílá adresátovi dopis z jednoho jediného důvodu, a tím je byznys. Personalizaci oslovení dopisu, v některým případech i jeho obsahu, nevidím jako podlost.
Domnívám se, že je to vyjádření úcty k zákazníkovi, kterému chcete nabídnout obchod výhodný pro obě strany. Mohl bych to přirovnat k zákazníkovi, jenž chodí do své oblíbené pekárny. Také bude polichocen, popř. si potrpí, aby ho prodavačka zdravila jeho jménem.
Je na tom něco špatného?
O autorovi
Vladislav Bureš — copywriter a konzultant pro přímou komunikaci. Portfolio naleznete na Madcow.cz. V případě zájmu mi napište přes kontaktní formulář nebo si mě přidejte na Twitter: @madcowcz.
